Celá oblast leží na přechodu mezi podnebím oceánským a vnitrozemským. Oceánské vzdušné masy k nám přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a množstvím srážek. Naopak vzduch kontinentálního typu charakterizují značné denní i roční rozdíly teploty, menší množství srážek i oblačnosti. Místní klimatické podmínky jsou ovlivňovány směrem terénních tvarů, stoupající nadmořská výška má vliv na úbytek teploty i atmosférického tlaku, na rychlost i směr proudění vzduchu a další klimatické faktory.
Teplota
Základní faktor - úhrn slunečního záření - je ovlivňován dalšími klimatickými faktory i prvky reliéfu, jako jsou nadmořská výška či expozice. S přibývající nadmořskou výškou klesá teplota zhruba o 0,5 až 1°C na 100 metrů. Tento teplotní rozdíl je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze, při nichž teplota za určitých klimatických podmínek s výškou až do určité hranice stoupá. Spodní vrstva atmosféry je prochlazená vyzařováním a těžší studený vzduch stéká do údolí a kotlin. Na jeho vrchní hranici se často tvoří polštář mlh a oblačnost, takže hřebeny a horské vrcholy jsou ozářeny sluncem, zatímco v údolích převládá sychravé a nevlídné počasí. Tyto klimatické situace jsou vítány zvláště návštěvníky rekreačních zařízení a zotavoven ve vyšších polohách.
Možnosti srovnávání dávají především hodnoty průměrných teplot (denních, ročních), vypočítávané z mnohaletých řad měření. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v popisované oblasti je zřejmé, že vrcholové partie hornatin jsou podstatně studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejteplejší části jsou v údolích, zasahující do oblasti od Moravy a Váhu, kde činí průměrná roční teplota 8 až 9°C, s postupující výškou teplota klesá, na hřebenech Javorníků, Vsetínskych a Hostýnskych hor činí okolo 5°C a nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde na Lysé hoře průměrná roční teplota je 2,5°C. Obdobně jako na většině území našeho státu bývá nejteplejším měsícem červenec, jehož měsíční průměr dosahuje od 11,8°C na Lysé hoře do 18°C v údolích. Naopak nejstudenější leden má odpovídající hodnoty -8,5°C až - 3,0°C.
Počet letních dní, kdy teplota přestoupí 25 °C, se pohybuje od 0 na vrcholech do 40 v pahorkatinách. Počet mrazových dní s minimem pod 0 °C činí od 100 v údolích do 170 na vrcholech, počet dní ledových, v nichž teplota vůbec nevystoupí nad 0 °C pak od 25 do 60.
Srážky
Srážky jsou klimatickým faktorem, u něhož se potvrzuje pravidlo, že v horách jsou větší než v nižších polohách. Vždyť Lysá hora s průměrem 1 532 mm na metr čtvereční a další lokality, například Morávka - Slavíč s 1 451 mm na metr čtvereční patří mezi srážkově nejbohatší místa naší republiky vůbec.
Silně se uplatňuje nechráněná návětrná poloha předního pásma hornatiny, přivráceného převládajícímu západnímu oceánickému proudění. Směrem do nižších poloh a k jihu oblasti pak srážek ubývá, roční úhrn však neklesá nikde pod 750 mm. Absolutní měsíční maximum dosažené na Lysé hoře činí 559 mm a srážky zde padají až 160 dní v roce.
Významnou formou srážek je sníh. V horských polohách se objevuje již v časném podzimu a padá mnohdy ještě dlouho do jara. Souvislá sněhová pokrývka se drží na hřebenech 150 až 180 dní, zatímco v nejnižších polohách pouze 50 - 60 dní. Průměrná výška sněhové pokrývky se pohybuje mezi 120 a 190 cm s maximem na Lysé hoře 198 cm. Beskydy a okolní pohoří se řadí k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou u nás. Vhodné sněhové podmínky přispívají k zimnímu rekreačnímu a sportovnímu využití území, neboť četné běžecké i sjezdové terény již zhruba od 700 metrů výše mohou být využívány po celou zimu. Nejen na Gruni se sněhové vločky objevují již koncem září, sníh se drží od začátku prosince a lyžovat se dá minimálně do poloviny dubna. Díky konfiguraci terénu a zalesnění svahů nedochází v Beskydech k lavinám.
Sluneční svit a oblačnost
Příchod srážek charakterizuje oblačnost, která se vyjadřuje v podílu pokrytí oblohy mraky. Počet dnů zamračených, kdy oblačnost pokrývá více než 4/5 oblohy, se pohybuje mezi 120 v pahorkatinách a 160 na hřebenech, počet dní jasných, v nichž oblačnost kryje méně než 1/3 oblohy, pak mezi 30 a 50. Průměrná roční oblačnost na Lysé hoře činí 69 %. S oblačností přímo souvisí délka slunečního svitu, měřená v hodinách. V oblasti činí průměrně 1 500-1 600 hodin za rok.
Vítr
Vítr je činitelem, přinášejícím změny počasí. Větry západního a severozápadního směru přinášejí vždy vlhký, v zimě teplý a v létě chladný vzduch. Větry východní a jihovýchodní naopak vzduch suchý, v létě teplý, v zimě až mrazivý. Ve výškách a volné atmosféře převládá v naší oblasti mírně vítr západní. V přízemních vrstvách je však směr větru ovlivňován morfologií terénu. Soustava pohoří působí nejen jako mohutná překážka vzdušných profilů, ale průběh a směr horských pásem významně ovlivňuje lokální proudění. V Moravskoslezských Beskydech se tak zvyšuje podíl větrů vanoucích ve směrech sever - jih, naopak v části jižní, valašské, podíl větrů ve směrech západ - východ.
Síla větru bývá obvykle větší v zimě než v létě a též větší na horských hřebenech ve srovnání se svahy a nízkými polohami. Poměrně silné větry vanou na severozápadní návětrné straně hor ve Frenštátské, Třinecké a Jablunkovské brázdě. V zimním období může turisty na nezalesněných hřebenech Javorníků, Vsetínských vrchů, Radhoště - Pusteven i dalších vrcholech překvapit bouřlivý a silný vítr. Způsobuje jednak odvívání sněhu z těchto poloh, jednak je nebezpečím pro návštěvníky hor, poněvadž bývá většinou doprovázen oblačností a srážkami.