HUKVALDSKÁ OBORA

Obora Hukvaldy - jedinečná přírodní památka nacházející se na území kolem hradního kopce na Hukvaldech a sahající až na vrchol Kazničov, jenž se zvedá do výšky 600 m.n.m a tvoří tak její nejvyšší bod. Vytváří unikátní přírodní prostředí pro stovky druhů živočichů a rostlin, z nichž mnohé jsou odborníky velmi ceněny.

HISTORIE

Obora na Hukvaldech byla založena již za biskupa Viléma Prusínovského (1565-1572). Nebyla ale na úbočích hradního kopce, protože ten byl až do poloviny 18. století z obranných důvodů nezalesněný. Zvěř byla v oboře chována zejména pro biskupskou a kapitulní kuchyni v Kroměříži nebo v Olomouci.
Největšího rozkvětu se dožila obora až v době mezi světovými válkami. Tehdy zde v žilo 550 daňků a 50 muflonů, pokusili se i o chov východoasijského skvrnitého jelínka "siky", jehož stádo ale zcela zaniklo. Byly zbudovány rybníčky a líheň pstruhů duháků, choval se královský bažant. To vše včetně vynikajicího včelařství zaniklo po druhé světové válce.
Poválečná doba oboře nesvědčila. Větrná smršť v r. 1957 navíc vyvrátila letité velikány, které pobořily na jihovýchodě zeď obory a většina zvěře utekla do kozlovických lesů. K opravě provalené zdi došlo až v roce 1962. Obora byla tehdy rozšířena o 80 hektarů lesa na svahu Kazničova. Ze zbylých asi 40 daňků se jich podařilo časem vychovat asi 200 a 100-150 muflonů, protože se obora stala "vyhraženou honitbou ministerstva lesního a vodního hospodářství pro vládní a zahraniční hosty".
Dodnes jsou v oboře k zahlédnutí všechny druhy zvěře, které si zde našly trvalý domov. Ve druhé polovině 70. let 20. století se vyjmenovávaly kromě daňka zajíci, veverky, kuny skalní a kuny lesní, tu a tam i tchoř, lasičky kolčavy a hranostaj. V norách ve svazích hor lišky a jezevci a v korunách stromů dravci - káně lesní, krahujec, ostříž i jestřáb. Z ostatních ptáků tu žijí kavky, krkavci, divocí holubi (doupňáci), hrdličky a dudci, dále datel, žluna zelená a strakapúd, sojky, kukačky, bažanti a v rozvalinách hradu sovy a přechodně i výr. V jednu dobu tu hnízdil i vzácný čáp černý. Kolem roku 1900 se započalo s chovem muflonů, za napadanými žaludy přišel i divočák a objevil se i jelen osmerák. Původně jen převážně bukový porost doplnily na konci 19. století vzácné dřeviny - jilmy, borovice vejmutovky, červené (americké) duby, hikory a v myslivecké zahradě dokonce tsuga kanadská.

SOUČASNOST

Přirozeným vstupem do obory je architektonicky cenná kamenná brána s litinovou mříží a výrazným arcibiskupským erbem nacházející se na horním konci hukvaldského náměstí. Brána je začleněna do kamenné ohradní zdi, která v minulosti celou plochu obory obepínala. Dodnes je tato zeď z větší části zachována. Od vstupní brány vede asfaltová silnice až k památníku Lišky Bystroušky, odtud je možno pokračovat buď doleva prudce do svahu na samotný hukvaldský hrad nebo dále rovně po asfaltové silnici, která návštěvníka provede celou délkou obory. Návštěvník prochází přirozenou pralesovitou částí, oteváírají se zde neznámé pohledy na hrad. Na konci obory se nachází bývalá arcibiskupská hájenka, dnes sídlo správy obory.
Velkou raritou obory je skupina 7 buků lesních (fagus sylvantica), vyhlášených za památné stromy. Tyto stromy, které měly mít převážně estetický charakter, mají mimořádně mohutně vyvinutý kořenový systém. Ten je vlivem eroze ve strmém svahu obnažený a vytváří tak dojem neskutečného propletence. Kořený systém těchto buků je u báze stromu silně ztluštělý a délka obnažených kořenů dosahuje až 8 m. Tyto mohutné exempláře buků lesních vzhledem ke svým dosaženým rozměrům, stáří a vitalitě dosahují vysoké estetické, krajinotvorné a historické hodnoty. Výška stromů ve skupině je 25 až 32m, šířka koruny se pohybuje mezi 14 a 25 m a obvod kmenů měřený ve výšce 130 cm nad zemí je v rozmezí od 290 cm do 465 cm. Stáří stromů je odhadováno na 150 let. Kolem stromů je vytvořeno ochranné pásmo o poloměru 20 m od kmene jednotlivých stromů.

DOSTUPNOST

• Pěšky: oborou vede značka červená k hradu a žlutá, dále značená NS Hradní vrch
• Na kole: přes Hukvaldy vadou cyklotrasy 502, 6006, 6001
• Autem: parkování 400 m od obory na placeném parkovišti.