Tento hřbitov, ležící částečně i na katastru obce Dobrá, byl zřízen v roce 1894. Prvním pohřbeným se stal 1. srpna téhož roku Josef Engelbert. Když byl v roce 1972 zrušen z hygienických důvodů místecký městský hřbitov, stal se frýdecký hřbitov centrálním hřbitovem souměstí Frýdek-Místek.
V areálu hřbitova se nachází sousoší Krista klesajícího pod křížem, které sem bylo přemístěno v roce 1974 z původního umístění pod zámeckou štěpnicí u koloredovského mostu přes Ostravici. Na přední straně hranolového soklu, vyzdobeného volutovými křídly pokrytými reliéfními ornamenty, je zachycena svatá Veronika. Plastika na podstavci zobrazuje Krista, který klesá pod vahou kříže, sv. Šimon z Kyrény mu tento kříž pomáhá nést. Tváře obou mužů naznačují velké vyčerpání. Toto ve Slezsku ikonograficky ojedinělé barokní dílo pochází z roku 1777.
V roce 1946 byl na hřbitově slavnostně odhalen pomník a společné pohřebiště příslušníků Rudé armády, kteří padli při osvobozování tehdejších okresů Český Těšín, Fryštát, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Centrální monument tvoří pylon, který je umístěn na třech stupních a na podstavci. Na podstavci je černá mramorová deska s textem, který oslavuje sovětské vojáky padlé ve druhé světové válce. Před památníkem je 75 hrobů důstojníků Rudé armády s pomníčky a jmény, v některých případech jen s hodností, za ním pak na sešikmeném podstavci mramorová deska s textem, který upomíná na 966 pohřbených sovětských vojáků.
Autorem textů je Petr Juřák, čerpáno z publikace Pamětihodnosti města Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, 2002.