Slova známé lidové písničky "...kdyby byla Morava jako je Slezsko…" odrážejí historickou skutečnost, jež pomalu upadá v zapomnění, že Slezsko tvořilo po Čechách druhý největší územní celek historického soustátí zemí Koruny české. Ve svém dějinném vývoji prošlo území mnoha geografickými změnami, které měly za následek dnešní malé povědomí o existenci Slezska v rámci České republiky. Mezi ty nejzásadnější patřila ztráta značné části Slezska (pozdější pruské Slezsko) po slezských válkách v 18. století, po nichž se stalo součástí Pruska resp. Německa až do skončení 2. světové války v roce 1945.
Habsburské monarchii zůstalo pouze malé území Slezska, tvořené z největší části Těšínským a Opavským knížectvím, které od té doby neslo název rakouské resp. české Slezsko. Následná administrativně správní opatření, kterými bylo rakouské Slezsko sloučeno s Moravou (1782–1849, 1860–1861) a naposled po územní reorganizaci Československé republiky v roce 1927, po které již nebylo jako svébytná územní jednotka obnoveno, pojem Slezska ještě více oslabila. Zde je třeba zmínit i poslední státoprávní změnu území, kterou se stalo rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko v roce 1920. Nové správní rozdělení v roce 1960 a vznik Severomoravského kraje pak úpadek povědomí o českém Slezsku dokonalo, kdy je dnes velkou částí veřejnosti zaměňováno za severní Moravu.
Díky úsilí slezských i cizích kartografů se nám do současnosti dochovala celá řada map a vedut slezských měst, jež dokládají význam Slezska a jeho měst v čele s bohatou Vratislavi. Slezská kartografie, spjatá se jmény Sebastiana Münstera, Martina Helwiga, Jonase Scultetyho, Jonase Nigriniho, Wolfganga Wielanda nebo Mathiase Schubarta, prošla během staletí bohatým vývojem. Výstava prezentuje soubor několika desítek starých map Slezska od 16. do 19. století a cennou kolekci vedut slezských měst. K těm bezesporu nejvzácnějším se řadí ptolemaiovská mapa vytištěná v roce 1507 Bernardinem Venetou de Vitalibem v Římě nebo kompletních 11 tabulí Scenographia Silesiae Fridricha Bernarda Wernera s vedutami slezských měst, ale i mnoho dalších. Prezentovaný soubor dokládá nejen vývoj kartografie a zobrazování zemského povrchu, ale i bohatou historii a územní změny Slezska a tvoří tak významný zdroj informací o mnoha oblastech lidské
V neposlední řadě má sloužit k posílení povědomí o existenci Slezska jako svébytné části České a Polské republiky. Vystavené faksimile pocházejí z originálních map a vedut, které se nacházejí ve fondech dvou významných paměťových institucí, Vědecké knihovny v Olomouci a Vojvodské veřejné knihovny v Opolí. Nechte se unést oku lahodící a současně poučnou krásou slezského kartografického umění minulých staletí.