Jitka Nesnídalová (*1983 Dačice) uvede výstavu svých obrazů v Galerii Stará radnice ve Vsetíně ve spolupráci s Domem kultury Vsetín a pod patronátem města Vsetín. Výstava s názvem JIN & Vsetín sestavená speciálně pro tuto příležitost, nabídne nová díla i průřez tvorbou Jitky Nesnídalové. Na mnoha plátnech bude k vidění tématika světové architektury i narativní momenty z nevšedních míst. Vernisáž proběhne v prostorách galerie 10. dubna 2015 od 18.00 hodin. Úvodní slovo pronese Antonín Bajaja.
Koncept výstavy spojují osobní příběhy odehrávající se v krajinách nebo záhadných městských zástavbách. Na první pohled nechávají obrazy diváka v klidném rozjímání, při bližším zkoumání nás ovšem unese kvalita detailního ztvárnění menších motivů či dramatická situace v jejím rozpuku. Jsme pozorovateli a zároveň udavači děje obrazů i celé výstavy. Použitá technika, olej na plátně, je klasickým zpracováním obrazů, v kombinaci s novodobými výjevy, které lehkými stopami a narážkami odkazují ke klasickému umění.
Tato výstava v sobě zahrnuje nová i starší díla. Jde o různé série, jejich pojítkem je především architektura. Obrazy jsou inspirovány fascinujícími výjevy z měst, která autorka navštívila. Zobrazeny jsou stavby z Velké Británie, Portugalska, Estonska, Izraele, Sicílie, Skotska a v neposlední řadě také z Česka. Obrazy mají v divákovi navodit především atmosféru, jaká provází například díla Edwarda Hoppera. Autorka sama podotýká: Tak jako Hooper i já se věnuji realistické malbě. Nejdůležitější je, co obraz vysílá zevnitř; nelze to vidět, ale cítit. Pokud je na obraze slunce, měl by člověk cítit, jak hřeje. Pokud je tam noční bar, divák by měl cítit vůni absintu. Mnohé z obrazů provází osamocenost, melancholie a izolovanost, podobně jako tomu je i u výjevů Hoppera.“
Název JIN & Vsetín zastřešuje průřez různými sériemi z poslední tvorby Jitky Nesnídalové. Rafinovaný název nás nejen uvádí do spojitosti s díly, která vznikla díky touze člověka přetvářet přírodu, stavět a dávat tomu geometrický řád, ale také do spojitosti s městem, kde se tato událost zjevuje. Zkratka jména JIN, kterou autorka používá jako svůj pseudonym, nás chytře odvádí k ženskému pólu čínského symbolu dokonalosti „jin a jang“. Obrazy mají chladný řád a mužské linie staveb, které jsou ale nahlíženy a procítěny ženou malířkou.